Út 12. července – Čábuzský kaňon

–

70 km, 970 převýš

.  Zbpo, Rapa, Pepo (?), Jide (?), Jidl, Edli

Jihočeský asfalty jsou jasný a ještě zálusk na melebný čábuzský kaňon, jenž projel jen Jidl, takže je vedoucí. Na Strašín jedeme klasicky z Dražouc po novym asfaltu, pak bočíme vzhůru na Maleč. Tam nahoře se čeká, ale i potom to od rybníků znovu lesem stoupá a někde u Vrbice nám s Dlouhánem čelo mizí. Ve Stachách je nevidíme, tak uhneme z trasy na tradiční čekárnu u busů a tam balíček vyzvedneme. Pokračujem netradičně dál na Nespice, ale je to jen kousek a tam hned na lokální asfaltku do čábuz údolí ke Spůlce. Ve sjezdu dole špatný tepich, pak už je to příjemná jízda. Je to sice jen nový kousek, ale každá nová trasa v dosahu silničního rantlu je zajímavá. Pak už klasicky po hlavní na Stachy, Dlouhán ovšem rozkurážen vedením trasy zabočí zde vlevo vzhůru a kromě Rapa, který drží směr, všichni bočí za ním. Po chvíli funění ve stoupání se začínají ozývat vtípky o blížícím se Churáňově a i rozkurážený Dlouhán znejistí. To se ještě jede stále relativně vesele, lesní prudká stojka však vezme ze rtů i ten zbytek úsměvu. Naštěstí brzy přichází Říhov a Dlouhán už je doma – že jsme minuli odbočku, ale výsledek je skoro stejný. Čeká nás pak stoupání na Nicov, kde čeká Rapa a dál velký pecky do Kašperek.